|
| |
|
|
Managed artificial recharge as a tool to eliminate negative impacts of climate change.
Kvašňovský, Tomáš ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rozman, David (oponent)
: Téma technologii umělé dotace vody do podzemí, její přímí použití a aplikace v terénu se stává častější otázkou v zahraničí, ale i České republice. Přispívá k tomu negativní trend průběhu hladin podzemní vody v posledních letech způsobených výraznějším obdobím sucha a regresních trendů teploty. V práci jsou v teoretické části předloženy poznatky využití umělé dotace podzemní vody, a to i s konkrétními případy ve světe, nebo v ČR. Tahle práce je potom zaměřena na celkem specifický případ vybudovaní podzemní hráze v malé obci Meziboří v prostředí krystalinika Českého masivu. Přesněji na její efektivitu a dopad na přirozený odtok podzemní vody. K tomuto účelu byl vypracovaný numerický model v programu Groundwater Vistas (nadstavba pro MODFLOW). Z výsledků možno pozorovat míru ovlivnění režimu podzemních vod jak v stacionárním, tak i dynamickém modelu. Po nasimulovaní hráze v ustáleném režimu neovlivněných podmínek se zvýšila hladina podzemní vody v modelu těsně před hrází výrazně nad úroveň terénu. Možné čerpání bez vysušení kolektoru potom představuje z vrtu těsně před hrází 5,4 - 5,8 m3 /den (0,063 - 0,067 l/s). V technickém návrhu předložený drenážní vývod pod povrchem byl nasimulovaný v programu 0,5 m pod terénem a průtok přes něho dosahuje hodnot od 4,16 m3 /den (0,048 l/s) do 4,6 m3 /den...
|
|
|
Umělé doplňování zdrojů podzemních vod
Drmota, Adam ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá umělým doplňováním zdrojů podzemní vody, obecně známým pod pojmem umělá infiltrace. Myšlenka umělého doplňování podzemních vod spočívá v člověkem vyvolaném přenosu povrchové vody do podzemních kolektorů. V úvodu je věnována pozornost důvodům vedoucím člověka v dnešní době k doplňování podzemních vod. Dále jsou postupně popsány jednotlivé metody povrchové, podpovrchové a indukované infiltrace. Zvláštní kapitola byla věnována přírodním faktorům omezujících jejich využití. Součástí práce jsou také studie tří konkrétních příkladů projektů umělé infiltrace do podzemních vod různou technikou, pokaždé s jiným záměrem. Konkrétně se jedná o boj s intruzí slané vody do kolektoru delty Llobregat ve Španělsku, využití vhodné geologické struktury jako zásobník pitné vody na období sucha na jižní Floridě a využití nádrží umělé infiltrace a břehové infiltrace pro vodárenské využití na lokalitě Káraný v České republice.
|
|
|
Problematika zasakování odpadních vod do malých povodí
Pleskotová, Nikola ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem vsakování odpadních vod se zaměřením na zájmovou lokalitu v Řevničově a související obecnou problematiku, jako jsou například chemické změny, kolmatace horninového prostředí, ale i nepříznivá legislativa v ČR. Jednotlivé kapitoly kromě důkladného přiblížení charakteristik sledované oblasti popisují zkušenosti s tímto tématem v Čechách, ale především jinde ve světě. Hlavní část práce se zaměřuje na posouzení kvalitativního a kvantitativního dopadu infiltrace odpadních vod do horninového prostředí. Tyto dopady jsou vyvozeny ze sledování změn jakosti podzemní vody na síti monitorovacích vrtů na experimentálním povodí Řevničov. Přirozená atenuace horninového prostředí má značný vliv na výsledné složení kontaminovaných vod, které je porovnáno s příslušnými zákonnými limity pro podzemní a pitné vody. Dále se uskutečnilo několik stopovacích zkoušek, které mají prokázat předpokládané proudění odpadní vody do monitorovacího vrtu PR. Získaná data upřesňují situaci na zájmové lokalitě, popřípadě mohou sloužit jako poučení pro případné další studie zabývající se obdobnou tématikou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.